sobota 10. září 2011

Jak se dělá jablečný mošt?

Podzim, jabloně finišují svou celoroční dřinu. Co s nimi? No proč ne jablečný mošt? Dá se vypít a dá se z něj udělat řada dalších dobrot.

České pannenské ze staré jabloně

Mošt se dá vyrobit z každé odrůdy, ale některé jsou na mošt vhodnější, říká se jim moštové odrůdy. Ty nevhodné jsou buď moc 'moučné' a výsledný mošt je kalný nebo jsou moc vodnaté a mošt je fádní. V každém případě, jablka na mošt nemusí (taky většinou nejsou) být takoví krasavci jako jsou ty vyfocené na krabicích jablečného džusu. Ideální jablka musí být trochu kyselé, trochu sladké a ne moc suché. Na velikosti nezáleží. Nesmí být plesnivé ani nahnilé, potlučené nebo červivé se dají vykrájet. Jablka musíme před moštováním opláchnout.

Nejjednodušší způsob jak z nich dostat mošt, je nechat si ho vylisovat v moštárně. Moštárny provozují většinou svazy zahrádkářů. Není to drahé, je to rychlé a jednoduché. Mají většinou hydraulický lis, kde je výtěžnost cca 70%. Ale není to takové dobrodružství, jako si mošt udělat doma.

Pokud přemýšlíte o odšťavňovači, tak tudy cesta nevede. Je to moc práce, to už raději zajeďte do moštárny. Seznam moštáren najdete třeba na diskuzním fóru domaci-cider.cz.

Lisování se dělá na dva kroky, nejprve se jablka nadrtí a pak se lisují. Pro drcení se používá drtička. Dříve se drtilo například kládou podobně jako v hmoždíři a nebo válcováním v kamenných žlabech. Dá se použít i nástavec na vrtačku. No a někteří používají i drtič větví. Drcené jablka hnědnou, tak by to nemělo trvat moc dlouho, je potřeba aby všechny nádoby i nástroje byly čisté a čím víc bude jablko v kontaktu s kovem, tím méně vitamínu C.

Pro lisování budeme potřebovat lis, a to buď ruční nebo hydraulický. Ten druhý má větší výtěžnost, ale to co navíc získáme může ovlivnit chuť celého moštu. Velikost lisu by měla odpovídat použité drtičce, ať se drť rychle zpracuje. Do lisu je praktické dát síťku, lépe se s tím manipuluje. O jednom starém poctivém lisu jsem psal minule.

Vylisovaný mošt je třeba nechat trochu odstát, nejlépe v chladu. Na dno klesne kal, nahoře se udělá pěna a ten poklad máte uprostřed. Suchá drť z lisu se pak dá kompostovat. Čerstvý mošt bez ošetření vydrží v chladu tak tři dny. Pak začne kvasit, což neznamená, že je na vyhození. Můžete z něj zkusit vyrobit cider, jablečný ocet nebo třeba kalvados.

7 komentářů:

  1. Dobry den, zkvasil nam most a chtela bych z nej zkusit udelat jablecny ocet, prosim muzete mi poradit, jak se to dela? Vsude jsou jen recepty na ocet ze strouhanych jablek s vodou. Mam do toho naeho mostu taky lit vodu a davat cukr? A v jakem pomeru? BUdete moc hodny, kdyz napisete. Diky Kristyna ko.ko@email.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Je to popsané v knize Jak se dělá cidre od H. Uhrové, str. 50. Kyselina octová vznikne přeměnou alkoholu na kyselinu octovou. Tohle způsobí octové bakterie, které potřebují teplo (25C) a vzduch. Cukr aní voda není potřeba.
    V té knize je i obrázek.

    OdpovědětVymazat
  3. Zdravíčko, lehce jsem zabloudil až sem. Taky se letos zabýváme moštováním, domácím, drcením i lisováním. Čerstvý mošt mi vydrží tak týden, možná i víc, ale to nevím, dřív se vypije. Ale jinde jsem četl jak pasterujete. PETky se vám nekroutí? Věříte že se teplem z PET neuvolňují chemikálie? Já mám taky ten velký zavařovací s výpustným, pak to rovnou posílám do skla od www.bricol.cz , praxi zatím nemám, takže nevím jak dlouho to vydrží. Ale raději bych měl sklep a moštoval čerstvé, než pasteroval a zabíjel vše živé. S pozdravem Martin

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pasteruju na 70C a petky se nekroutí, u vyšší teploty už by to bylo horší. Ohledně chemikálií mám s petkama taky problém, ale zatím nevím čím je nahradit. Mají velkou výhodu v tom, že jsou velké a pružné. Když udělám 50l moštu, tak tolik skla nemám. A plnit skleněnou lahev až po víčko se taky bojím. V petce, kdyby to náhodou začalo kvasit, tak je pružná a poznám to hned jak ji vezmu do ruky. Sklep mám, ale mošt kvasí i při 8C. Zajímavý tip píše Ondra v http://domaci-cider.cz/viewtopic.php?id=69

      Vymazat
  4. Tak mám asi divný petky :) . Jako sklo se mi zatím jeví asi nejlepší volba použité demižony od italskýho vína, viděl jsem 5l i s vínem za 125Kč a věřím že v Makru levněji. Diskus na cideru i zahradě už jsem četl, je zvláštní jak se někdy informace rozcházejí, asi co jablko to přísup. Já moštuju odrůdově, protože někdo má raději kyselé, někdo sladké. Je to o něco pracnější, ale zase to nahrává starým odrůdám, který já prostě žeru :) . Taky bych rád někde narazil na informace o: vitamíny/paster/nerez. Protože veškerý provoz je v nerezu, a přitom se říká jak nerez ničí vitamíny, tak asi lobby prodejců a výrobců. Zavařovací hrnec mám zatím smalt na zkoušku, ale nerez by se mi taky líbil, jen na sporák na dřevo, el je "drahá". Tak snad mi těch mých 200l ve skle nepopraská :) .Jinak gratulace k lisu, vypadá dost dobře a taky by se mi takový líbil. Martin

    OdpovědětVymazat
  5. ty italský 5l demižony se dají koupit po bazarech i za 50kč, jen na to mít čas. Taky je používám. Ohledně vitamínů je to tak nějak, že špatný vliv má kontakt s kovem i teplota. Takže už drtička vitamítu C asi škodí.

    Starým odrůdám taky fandím a snažím se je v moštu nemíchat a tak dělám dva i když jsou podobné.

    Jinak letošní pasterovaný mošt z petek je skvělý, oproti čerstvému je jemnější. Moc nám chutná.

    OdpovědětVymazat
  6. je to moc dlouhy ale vjerim ze bi to fungovalo

    OdpovědětVymazat